Odmalička miluji lesy, louky a kopce. To byla místa, kde jsem vyhledávala spojení sama se sebou a s přírodou, kde jsem nalézala klid a naději. Byla jsem citlivá a bázlivá holka, která se v období puberty stáhla do sebe. Měla jsem strach se projevit, a hlavně jsem se styděla za svou rodinnou situaci. Vytvořila jsem si bublinu, že lepší je necítit, než cítit bolest a zranění. Zaměřila jsem se na školu, vystudovala jsem fakultu zdravotnických věd a pracovala na jednotce intenzivní péče. Moje citlivost byla pořád v bublině, a tak jsem se upínala k logice a rozumu. V touze se zavděčit jsem neustále přijímala extra směny, i když už to bylo na úkor mé osobní volnosti a cítila jsem, že mi to bere mou duchovní sílu. Po dvou náročných pracovních měsících, během kterých jsem domů chodila jenom spát, jsem po cestě domů potkala na chodbě paní uklízečku, která pronesla jednoduchou větu, že těhotenství ženu mění. Tato fráze na mě zapůsobila víc, než jsem si myslela. Teď se tomu směji, když se dívám na tu souvislost. Paní uklízečku jsem si musela přivolat, aby udělala pořádek v mém životě, protože už tam začínal být pořádný chaos z toho, jak jsem s ním zacházela… To pravé ořechové přišlo po narození dětí. Moje citlivost a vnímavost už nešla dál schovávat. Mateřství a rodina mně začala otevírat moji uvolněnost v životě. Přišlo mně do života učení Zdeňky Jordánové. Její opravdovost ve mně otevřela touhu po tom znát souvislosti. Z vlastní zkušeností vycházím z toho, že pokud jsme opravdu ochotni svůj problém řešit, vše se děje tak, aby se nám ulevilo. Moje nerovnováha v projevu a komunikaci s ostatními mě dovedla k tomu začít opravdu komunikovat. O to víc v německé zemi. Dovedla mě k tomu, že zde na Zemi žijeme s ostatními a je potřeba s druhými opravdově komunikovat. A to nejlépe jasně a jednoduše. Začala jsem hlavně komunikovat sama se sebou, svými pocity a být jasná sama pro sebe, vysílat jasný záměr bez rozporu a jedno-duše. Jedno-duše v souladu sama se sebou. Abych si mohla vyzkoušet, zda to opravdu myslím vážně, pracovala jsem i jako lektorka první pomoci, kde jsem přednášela skupině lidí a kde jdou o to více cítit drobné vnitřní rozpory. Přestala jsem přednášet, když jsem cítila, že už se nepotřebuji obhajovat a mohu jít dál. Předávat svoje vlastní zkušenosti. Na svých cestách do Německa jsem se setkala se spoustou lidí a situacemi, které mně ukázaly, že ne všechno je tak, jak se na první pohled může zdát. Cestování mě vede do větší hloubky nadhledu a k pravdě. Předávám ochotu a schopnost vidět naše opravdové pocity, záměry a postoje. Zabývám se alternativním řešením problémů v oblasti osobních vztahů, jako jsou vztah sama k sobě a k ostatním nebo nefunkční partnerské vztahy. Zabývám se také řešením zdravotních potíží a rozvojem svého opravdového cíle/směru pomocí kineziologie metody ONE BRAIN.